Kolineáry obecně

Antény pre príjem rádiosond, zosilňovače atď

Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Sob 22. Feb 2014 11:26:01

Jak vidím, tak kolineáry jsou mezi sondery velmi oblíbené antény. Podle debat v chatu ale vidím, že ne všichni v tom mají úplně jasno, tak zkusím popsat několik zásad. Nejdůležitější je způsob zakončení kolineární řady. Pokud se to udělá špatně, tak je zisk antény zcela degradován. U kolineáru zhotoveného z koaxu existují v podstatě tři způsoby zakončení. První způsob je zakončení bezindukčním odporem. Teoreticky je to správně ale je to trochu škoda. Druhý způsob je zakončení zářičem lambda/4. Zde je trochu problém, že tento zářič už nemá správnou fázi vůči ostatním zářičům, ale pořád je to lepší než ten odpor. Nejdůležitější je ale způsob připojení tohoto zářiče. Pokud je poslední úsek koaxu lambda/2, tak ukončovací zářič musíme připojit jen na střední vodič a stínění musí zůstat prázdné! Tam se vytvoří kmitna napětí posledního dipólu! Třetí způsob je nejdokonalejší: vyrobíme poslední úsek koaxu ne lambda/2 ale jen lambda/4. Připojíme na konec opět vodič lambda/4. Ale pozor, teď naopak musí být spojeno stínění a živý vodič posledního úseku! Tento způsob je nejdokonalejší, protože nyní bude ten koncový zářič ve fázi s těmi ostatními. Důležitý je taky způsob napájení kolineáru. Ve vzdálenosti lambda/4 od prvního spoje by měly být radiály, nebo čtvrtvlnný rukáv, nebo alespoň ferit. Další problém je ve zkracovacím koeficientu. Aby se otočila fáze o 180 stupňů je potřeba aby úseky měly elektrickou délku lambda/2 musíme tedy úseky zkrátit vynásobením koeficientem 0,66 (pro běžné koaxy). Z hlediska vyzařování by ale úseky měly mít plnou délku lambda/2. Zde se dostáváme do "střetu zájmů". Důležitější je ta fáze, vyzařování musí ustoupit. Je lepší použít koax s pěnovým dielektrikem, který má menší koeficient zkrácení. Nejlepší by byl vzduchový koax.
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod vlada-striz » Ned 23. Feb 2014 13:06:23

Trochu jsem se do toho ponořil, zkusil jsem i nějaké modely a musím říct, že koaxiální kolineára je pěkná bestie. Heslovitě:

- Všechno, co píše Mirek, dává perfektní smysl.

- I v Mirkem popsané korektnější verzi a ve "vzduchovém" provedení mi model divoce krouží daleko od prostředka "smiťáku", když už to někde ladí, tak hodně ostře, a úplně mimo požadovanou frekvenci. Namodelovat tuhle anténu je dost problém, takže simulaci je třeba brát s velkou rezervou, nicméně chování modelu napovídá, že dosáhnout aspoň trochu slušného přizpůsobení antény bude obtížné. Nejde o nějaké fajnové dotahování na PSV 1:1,05, hodnoty jsou dost děsivé (činitel odrazu -5dB je z těch lepších výsledků).

- Asi jediná pozitivní věc je, že vyzařovací diagram je poměrně stabilní, samozřejmě reaguje například na vzdálenost rukávu od napájecího bodu, nebo na správnou délku prvků, ale u rozumného počtu prvků by nemělo vertikální vyzařování ustřelit úplně mimo, a to ani při větší chybě.

- Díky tomu anténa "nějak" funguje a mnoho lidí je s ní spokojených. I při velmi špatném přizpůsobení je ztráta signálu v jednotkách decibelů, takže se to moc nepozná. Ale třeba v případě meteosond je to ale škoda, protože stejné úrovně přijatého signálu jde dosáhnout dobře fungující menší anténou, která má pak lepší příjem i ve vyšších elevačních úhlech.

- Opět jsem se utvrdil v poznání, že zaručené návody na internetu jsou většinou hnůj. Někdo bez znalosti věci si něco přečte v chytré knížce, blbě okopíruje nějakou rozkuchanou anténu, a další to pak jen kopírují, případně přidávají "vylepšení". "Měření" znamená "chytil jsem na tu anténu stanici xy přes kopec a skrz les, tak musí mít aspoň 21,54 decibelu". Přitom měření přizpůsobení na VHF/UHF frekvencích je relativně dostupná záležitost. Dá se udělat i hrubé měření zisku porovnáním s nějakou referencí, případně přibližnou kontrolu vyzařovací charakteristiky, jde to i bez bezodrazové komory.
Obrázok užívateľa
vlada-striz
 
Príspevky: 48
Registrovaný: Sob 23. Nov 2013 3:17:31
Bydlisko: Praha 9 - Střížkov

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Ned 23. Feb 2014 14:00:16

Asi tak nějak to bude. :) Koaxiální kolineár je opravdu bestie. Neříkám, že se nedá vyrobit, ale dosáhnout dobré přizpůsobení není vůbec jednoduché. Se zaručenými návody z internetu mám podobné zkušenosti. Vždy je lépe se podívat co si o tom myslí světově uznávaní antenáři. Zde je výborná práce dnes už bohužel nežijícího Cebika: http://w4rnl.net46.net/download/coco.pdf
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Ned 23. Feb 2014 20:07:49

Ještě malý příklad řešení. Vyrobíme kolineár z pěnového koaxu se zkracovacím činitelem 0,82. Reálná část impedance bude rozhodně vyšší než 50 ohm a současně tam musí být silná reaktance, protože zářící části budou trochu kratší než lambda/2. Změřil bych si impedanci v patě v obou složkách a "vyšmiťákoval" bych si přizpůsobení dvěma úseky koaxiálu. Pokud použiju hodnotu kterou vymodeloval Cebik (tj. 187 +j134, to je SWR = 5,85), tak by to mohlo vypadat třeba takto. Ale nekopírujte to, muselo by se to změřit na konkrétní anténě v pracovní výšce.
Prílohy
coco.jpg
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod vlada-striz » Pon 24. Feb 2014 2:13:06

Díky, Mirku, naděje na zkrocení bestie žije! Na chatu byla večer CoCo opět jedním z hlavních témat a rýsuje se šance na vektorové měření. Otázka je, jak to bude ostré a jestli se dopracujeme k nějakému opakovatelnému řešení nebo jen k dalšímu "zaručenému návodu z internetu". U pěnového koaxiálu je asi dost velká nejistota ve zkracovacím činiteli a nemůžeme čekat, že si ho každý bude měřit. Pak je tu dielektrikum z vnějšku - plášť koaxiálu a trubka. Více dielektrika okolo může sice zlepšit nesoulad v elektrické délce prvků uvnitř a vně, ale plášť a trubka běžné tloušťky asi zas tak moc nepomůže a navíc vnášejí další riziko odchylek. Ale jinak nám stačí malá šířka pásma, tak snad by to mohlo vyjít. Jestli má anténa skutečně SWR někde kolem 5 nebo horší (obávám se že to tak skutečně může být), tak to není akademická disputace a fakt to stojí za pokus. 2,5 decibelu ztraceného signálu vypadá jako nic, ale přitom jsme kvůli očekávanému zvýšení zisku o stejnou hodnotu ochotni obětovat skoro polovinu vertikálního vyzařování, které by anténa jinak mohla mít.
Obrázok užívateľa
vlada-striz
 
Príspevky: 48
Registrovaný: Sob 23. Nov 2013 3:17:31
Bydlisko: Praha 9 - Střížkov

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Pon 24. Feb 2014 10:23:43

No vy jste toho v noci teda popsali! Tak se mi to líbí. :D RG58 i RG213 se vyrábí s plným dielektrikem i s pěnovým. U pevného je VF (velocity factor) vždy 0,66 u pěnového může být různý podle hustoty pěny. Záleží na tom jestli je to chemická nebo fyzikální pěna. VF nezáleží na průměru koaxu ale jen na dielektrické konstantě materiálu. Nevidím důvod proč by kolineár neměl fungovat s RG213 když se zvolí správné délky úseků s ohledem na VF. Poměry uvnitř koaxu budou stejné bez ohledu na průměr. Když je stejná vlnová impedance i VF, tak i kapacita a indukčnost bude stejná. Při pohledu zvenku to už bude trochu jiné. Větší průměr zářiče bude mít větší kapacitu a menší indukčnost, změní se tedy LC poměr laděného obvodu. Protože vyzařovací odpor zůstane téměř nezměněn, tak klesne Q obvodu a zvětší se šířka pásma, to je jenom dobře. Současně se trochu zvětší vnější koeficient zkrácení což je taky dobře, přiblíží se víc k tomu vnitřnímu. Pokud budete měřit impedanci sitemasterem, tak je potřeba si uvědomit, že anténa nezačíná tím prvním spojem, ale už o 1/4 lambdy dříve v napájecím koaxu. Tam by měly být radiály a tam by se to mělo měřit. Koaxiální kolineár je výborná anténa, ale velmi těžko reprodukovatelná. Když to postaví deset lidí, tak parametry budou u každého jiné. Každá chybička se násobí počtem prvků. Spojování v kmitnách napětí je velmi choulostivá věc, sebemenší změna kapacity to rozladí, doslova záleží i na velikostech kapek cínu. Všichni víme co udělá u běžné antény kapacita koncových izolátorů proti zemi (potáhne rezonanci směrem dolu). Zde to bude ještě markantnější, protože se jedná o kapacitu mezi dvěma kmitnami napětí opačné polarity. Největší vliv bude mít tedy způsob propojení mezi úseky a jejich vzdálenost. I kdyby se nám podařilo u všech prvků dosáhnout přesné rezonance, tak PSV stejně nebude dobré, protože kolineár musí mít už z principu vyšší impedanci než 50 Ohm, z hlediska napájení se jedná o sériové řazení vyzařovacích odporů.
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod killpoint » Ned 09. Mar 2014 0:38:57

Ahoj,

tak jsem trosku zamestnal pracovni Sitemaster331E. Nutno podotknout, ze jsem do dnesniho dne nikdy neprovadel mereni typu faze nebo smith chart, takze prosim o popis obrazku Mirka, popripade Vladu, ci dalsi.
V praci pouzivam jen mereni VSWR, Cable Loss, popripade DTF(distance to fault)

1) Sestrojil jsem tedy koaxialni kolinear dle navodu OK5MIK. (4x 1/2vlnej dipol) prepocitany na VF(Velocity factor - cinitel zkraceni = 0.66). Antena byla merena na zemi. Od anteny jde asi 30cm pigtail a konektor "N", cili mereno temer bez svodu. Zde jsou vysledky mereni. Markery mohu dle potreby offline menit, kdyby nekdo vyzadoval posun nekam jinam.

2) Provedl jsem mereni a vypocet VF(Velocity Factor) u trech koaxu a to u RG58 C/U s pevnym dielektrikem, RG58/U s pevnym dielektrikem, RG213 s penovym dielektrikem. Zde je navod, podle ktereho jsem meril a pocital. http://www.w4jcb.com/mfj-259/using-the- ... r-of-coax/
Chyba mereni neni vyloucena, vysledky jsou zajimave az divne .-)

- RG58 C/U - VF = 0,92
- RG58/U - VF = 0,768
- RG213 - VF = 0,784

Za pokus tedy stoji sestrojit stejny RG58/U kolinear s vypocitanym VF a provest znovu mereni na Sitemasteru. Ale to az pozdeji. Ted se loucim a poprosim o nazory.
Diky, zdravi vas Bobes, OK1IKO
Prílohy
rg58_colinear_phase.jpg
Phase
rg58_colinear_smith.jpg
Smith Chart 400-406MHz rozsah
rg58_colinear_smith_380_450MHz.jpg
Smith Chart 380-450MHz rozsah
rg58_colinear_vswr.jpg
VSWR
killpoint
 
Príspevky: 35
Registrovaný: Štv 11. Júl 2013 21:05:28

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod vlada-striz » Ned 09. Mar 2014 14:47:50

Díky moc, Bobši, za užitečné měření, další text prosím neber jako kritiku, ale jako pokus o interpretaci výsledků.

K měření zkracovacího činitele kabelu: nedokážu posoudit metodu měření, ten návod mi přijde divný, ale nevím, nikdy jsem se tím nezabýval. Každopádně výsledky jsou hodně divné, zvlášť jestli ty kabely RG58 mají plné PE dielektrikum. Permitivita polyetylenu je dost stabilní, a i když uvážíme vzduchové "kapsy", které existují kolem středního vodiče a pod stíněním, a které tak "ředí" dielektrikum, tak by výsledný zkracovací činitel neměl být o moc větší než tabulkových 0,66.

K měření antény: anténu by bylo potřeba měřit ve volném prostoru, ne ležící na zemi. Vadí především odrazy od okolních předmětů a terénu zpět do antény. Dobrou směrovou anténu stačí namířit ven z okna, u kolineáru by bylo lepší měřit venku, ve svislé nebo šikmé poloze. Pokud se během měření, při menším pohybu anténou, mění SWR ve větší než malé míře, tak jsou podmínky nevyhovující. Stejně tak by se křivka SWR neměla příliš měnit při pohybu rukou (nebo feritem) podél koaxu, pokud se mění, tak má anténa problém s plášťovými proudy.

Pro správnou interpretaci smithova diagramu bychom potřebovali vědět, k jaké vzdálenosti od "začátku antény" (ať už si začátek antény nadefinujeme jakkoli) se vztahuje - podle toho je třeba ho patřičně otočit. Se sitemasterem nemám zkušenost, ale předpokládám, že není-li zkalibrován jinak, tak měří na konci svého konektoru. Takže bychom potřebovali vědět vzdálenost např. od prvního spoje mezi kousky koaxu až ke konci konektoru antény. Pokud nás zajímá impedance v jiném místě (třeba lambda/4 pod prvním spojem), tak to už pak není problém pootočit.

Výsledek měření napovídá, že anténa skutečně není dobře přizpůsobená, a osobně si myslím, že ani úprava délky prvků tomu nepomůže. Mě vychází impedance v místě prvního spoje (podle dalších okolností) okolo 190-300 ohmů s malou imaginární složkou. Myslím, že to není v rozporu s Mirkovou analýzou ani s článkem od Cebika. Tj. v pomyslné patě o čtvrt vlny níž by impedance byla naopak velmi nízká - podobná jako vyšla z měření. V této patě (případně o další půlvlnu níž) by se pak dal sériově vřadit např. transformátor z paralelně spojených čtvrtvlnných kousků koaxiálu. Anténa je ostrá, ale odhaduju, že by se po úpravě v celém pásmu mohla vejít do SWR 2.
Obrázok užívateľa
vlada-striz
 
Príspevky: 48
Registrovaný: Sob 23. Nov 2013 3:17:31
Bydlisko: Praha 9 - Střížkov

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod killpoint » Ned 09. Mar 2014 18:17:43

Ahoj,

v zadnem pripade to neberu jako kritiku. Naopak. Z nazoru se poucim a dalsi vysledky uz budou jen a jen lepsi. Ale jak uz jsem deklaroval. Tahle mereni jsem nikdy nedelal a nemam s tim zkusenosti. A proto tu jsem, abych se neco dozvedel a naucil .-) Mereni cinitele zkraceni mi tez pripada podivne .-) Ale dle toho navodu to takhle blbe vychazi .-)

Jinak antena nelezela na zemi, ale byla vertikalne oprena o drevene futro a v zadnem pripade jsem se ji pri mereni nedotykal .-)
Viz. vyse jsem psal, ze od "zacatku - spodni cast" anteny mam 30cm pigtail (kratkej kablik) a na nem je na konci "N" konektor. K nemu pak pripojuji svod .-) Je to pro me optimalni reseni pro rychlou montaz ci demontaz ze strechy.

Ale urcite by par lidi zajimalo, co tyhle grafy ukazuji. Co ukazuje fazovy graf a co Smith. Pokousel jsem se o tom neco vic nastudovat, ale Smitha asi nikdo po prvnim precteni hnedka nepochopi. Proste to trosku rozebrat. Me to nic moc nerika a timto merenim jsem se nikdy nezabyval. .-)
Kazdopadne diky za nazor. Jake konstrukcni reseni tedy zvolit? Rad zkusim postavit neco lepsiho s idelanimi parametry. Nahodte nekdo nejake schematko .-)
Diky.
killpoint
 
Príspevky: 35
Registrovaný: Štv 11. Júl 2013 21:05:28

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod vlada-striz » Pon 10. Mar 2014 22:35:30

Do obecného výkladu o Smithovi se nechci pouštět, neumím to tak dobře vysvětlit jako Mirek - viz http://ok2buh.nagano.cz/first/impedance.html

Zkusím jen nějaké konkrétní popisky k obrázkům:
Například druhý obrázek - uprostřed diagramu (v místě označeném jedničkou) je reálná impedance 50 ohmů, cílem veškerého našeho snažení je dostat se co nejblíž k prostředku na frekvencích, které nás zajímají. Vodorovná osa jsou reálné impedance a čísla na ose jsou násobky 50 ohmů. Marker M1 je na této ose, poblíž 0,4 (přesněji 0,35), takže na frekvenci 401.7 je impedance téměř čistě reálných 0,35 x 50 = 17,5 ohmu.

Problém je, že tyhle údaje se týkají konkrétního místa, ve kterém měříme. Pokud bychom zkrátili přívodní koax o 12,3 centimetru a znovu připojili sitemaster, tak bude smithův diagram otočený o 180 stupňů kolem středu. Tj. na frekvenci 401,7 bude křivka protínat vodorovnou osu vpravo od středu, někde kolem násobku 2,86. Takže impedance na této frekvenci vyjde cca 143 ohmů reálných.

Čekal, jsem, že Smith bude vypadat takhle, ale ne ve vzdálenosti 30cm podél kabelu. Celkem by se hodilo, kdyby to tak vyšlo při délce kabelu (vč. konektoru) asi 37cm (3/4 lambda v koaxiálu) od prvního spoje mezi úseky, místo těch 30cm :) . To by se pak měření krylo s mojí simulací. 400MHz není zas tak moc vysoká frekvence, ale i tak se diagram "točí" dost rychle - např. už jen nezapočítání délky těla konektoru způsobí takový rozdíl, že nevíme, co jsme vlastně změřili. Navíc nevím, na jakou referenční rovinu je sitemaster zkalibrovaný - pokusím se to najít v manuálu.

Přikládám návrh experimentu, který je právě založený spíš na simulaci než na výsledcích měření. Případné zájemce o stavbu antény podle tohoto "návodu" předem varuju - může to fungovat ještě hůř než originál. Návrh je založený na předpokladu, že impedance v bodě propojení kabelu s prvním úsekem je blízká 200 ohmům reálným, takže cca 1/4 vlny v koaxiálu pod tímto bodem by měla být naopak nízká - podobná jako vyšla z měření (ještě o něco nižsí). Dva paralelní úseky by ji pak transformovaly někam blízko k 50 ohmům. Zkusil bych to sám, ale teď jsem týden marodil, takže jsem nepokročil s přípravou domácího měření. Je možné zkusit udělat transformační úsek i ze 75 ohm koaxu (opět dva úseky paralelně, s případnou korekcí délky dle dielektrika), a porovnat s 50 ohmovým, měření nasvědčuje, že by menší poměr transformace mohl stačit.
coco.png


Ještě k fázovému grafu - jediné využití v našem případě vidím v tom, abychom na smithově diagramu našli nějakou konkrétní frekvenci, u které není marker. Například, když bych chtěl vědět impedanci na frekvenci 394MHz, tak odečtu z fázového grafu úhel cca -120 stupňů a na třetím obrázku hledám průsečík křivky s paprskem v úhlu 120 stupňů od "východu" po směru hodinových ručiček. Impedance bude hodně zhruba (0,35 - 0,6j) x 50 ohmů.
Obrázok užívateľa
vlada-striz
 
Príspevky: 48
Registrovaný: Sob 23. Nov 2013 3:17:31
Bydlisko: Praha 9 - Střížkov

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod killpoint » Str 12. Mar 2014 16:15:41

Ahoj,

diky moc za super rozbor situace. Zacinam v tom smitaku mit trochu jasno. Ale i tak je to moc pekna laborace a popravde bych se casem chtel priblizit k nejakemu solidnimu vysledku a postavit opravdu Co Co, aby za neco stala .-) Kazdopadne az budes zdrav a bude prihodna chvile, tak muzu popadnout Sitemaster a muzeme neco spachat. Dost me takova mereni zajimaji.
Jeste jednou diky.
killpoint
 
Príspevky: 35
Registrovaný: Štv 11. Júl 2013 21:05:28

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod vlada-striz » Sob 15. Mar 2014 20:55:20

Hlásím úspěch - kolineární bestie je zkrocena! Zde je výsledek měření PSV:
coco-swr.gif
coco-swr.gif (6.33 KiB) Zobrazené 9480 krát


Postavil jsem pracovní verzi podle vlastního návrhu (viz výše). Jak už jsem psal, rozhodl jsem se zůstat u RG58, protože je snadno dostupný, a je z něj udělaná Bobešova anténa, která i přes nepříliš dobré přizpůsobení dává dobré praktické výsledky. Konstrukce je odvozená od jednoduššího z návodů, které se na internetu vyskytují (bez zkratovaného čtvrtvlnného úseku koaxu na konci). Rozhodl jsem tak proto, že většina zde postavených antén je zřejmě provedená podle tohoto návodu. Při testování jsem úseky fixoval k dlouhému odřezku polystyrenu. Přizpůsobení pracovní verze v pásmu nebylo nic moc, ale na 408MHz vyšlo velmi dobře. Stačilo pak jen prodloužit úsek nad transformací a už jsem se trefil do pásma.
Zde je náčrtek upravené - finální - verze s rozměry:
coco-final.png


Potvrdilo se, že anténa je ostrá - další prodloužení příslušného úseku o několik málo mm by zlepšilo přizpůsobení na 400MHz, ale zhoršilo situaci na horním konci pásma, proto jsem se rozhodl už s tím dál nehýbat a v náčrtku pro daný úsek uvádím toleranci +3 / -0 mm. Je třeba dodržet i geometrii propojek ve vyzařující části podle původního, na internetu rozšířeného návodu. Asi by bylo praktičtější zvětšit délku částí zbavených stínění z 1mm třeba na 2mm, ale znamenalo by to nové kolo testování a rozhodně nemám chuť se do toho pouštět. Stejně tak je třeba si dát záležet i na provedení propojení s transformačním úsekem - musí být co nejkratší, s propojením stínění po obou stranách. Doporučuji, nejdříve spojit středy, zaizolovat páskou, a propojení stínění pak uspořádat na obou stranách "naplocho", tak aby charakteristická impedance byla co nejnižší - vznikne vedení typu "tlustý drát mezi dvěma širokými pásky" - viz foto.
P1010026s.JPG

P1010027s.JPG

P1010031s.JPG

V místě propojení pod transformačním úsekem je možné připojit ještě čtvrtvlnný, na druhém konci zkratovaný úsek pro ochranu před statickou elektřinou.

Přizpůsobení je potřeba ještě přeměřit v otevřenějším prostoru, potvrdilo se, že přesně měřit tento typ antény uvnitř, nebo "na zápraží" je problém kvůli odrazům. Odchylka by ale neměla být velká. Závěrečné měření (graf SWR výše) je už v Kopos instalační trubce.
Měřím s pomocí směrové odbočnice a generátoru šumu. Největší problém je malý dynamický rozsah RTL klíčenky, která slouží jako detektor/spektrák, a odchylka reportované síly signálu od logaritmického průběhu - vše se musí kontrolovat s pomocí přesných útlumových článků. S přepínateným attenuátorem by byla práce o hodně pohodlnější, budu si muset nějaký pořídit.

V neposlední řadě bych rád poděkoval Mirkovi a Killpointovi za pomoc.
Obrázok užívateľa
vlada-striz
 
Príspevky: 48
Registrovaný: Sob 23. Nov 2013 3:17:31
Bydlisko: Praha 9 - Střížkov

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Ned 16. Mar 2014 9:41:31

Gratuluji k výsledku! Velmi si vážím toho, že jsi k tomu došel vědeckými metodami a víš přesně co děláš.
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod killpoint » Ned 16. Mar 2014 12:37:55

No smekam! Parada. Pokud dovolis, tak bych vyzkousel tvou konstrukci a hodim to na strechu a vylezu tam se Sitemasterem.
Jinak mi bylo receno kolegou, ze kalibrace Sitemasteru by mela vykalkulovat vsechna vedeni, jak v masine, tak mimo ni (modry originalni kalibrovany koax) a mereni by mela uz probihat bez techto vlivu. Prijde mi to logicke a asi to tak skutecne bude. Tak pokud bude Vlado potreba, muzeme neco testnout. Rad se neco priucim a uvedu do sve praxe v praci .-)
Diky jeste jednou za tvuj vyzkum a tesim se na dalsi spolupraci.
killpoint
 
Príspevky: 35
Registrovaný: Štv 11. Júl 2013 21:05:28

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod OK1HGA » Uto 18. Mar 2014 7:57:10

vlada-striz píše:Měřím s pomocí směrové odbočnice a generátoru šumu. Největší problém je malý dynamický rozsah RTL klíčenky, která slouží jako detektor/spektrák, a odchylka reportované síly signálu od logaritmického průběhu - vše se musí kontrolovat s pomocí přesných útlumových článků.


gratuluji ke konstrukci a hlavně doladění antény.
Kabelu mám dost a tak si ji taky zkusím,
jen by mě zajímalo, kdybys rozvedl s jakým SW jsi "udělal" z klíčenky spektrák.
Případně popsal "jak na to".

Děkuji,
Vláďa
Obrázok užívateľa
OK1HGA
 
Príspevky: 156
Registrovaný: Sob 01. Mar 2014 11:17:27
Bydlisko: JN89FW

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Uto 18. Mar 2014 10:30:16

Každý program pro SDR se chová jako spektrák. Linearita klíčenky je výborná v rozsahu 80 dB, musí se samozřejmě vypnout vnitřní AGC a zisk předzesilovače řídit ručně. Při vyšším zisku předzesilovače pochopitelně dynamický rozsah klesá, musí se s tím opatrně. Typ analýzy spektra je FFT (ne SWEEP) což je výhoda. Nevýhoda je max. šířka zobrazeného spektra (SPAN) asi 2,5 MHz. Je tam taky hodně parazitních produktů, profesionálovi by se to nelíbilo, ale pro amatérské použití je to za ty peníze skvělé.
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod OK1HGA » Uto 18. Mar 2014 10:45:18

Mirek píše:Nevýhoda je max. šířka zobrazeného spektra (SPAN) asi 2,5 MHz

a neexistuje nějaký SW, který by těch 2,5MHz sám posouval, aby to obsáhlo na jeden obrázek třeba 30MHz (nebo 300MHz) ?
Obrázok užívateľa
OK1HGA
 
Príspevky: 156
Registrovaný: Sob 01. Mar 2014 11:17:27
Bydlisko: JN89FW

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod Mirek » Uto 18. Mar 2014 12:04:38

Neznám takový, ale asi by to šlo.
Obrázok užívateľa
Mirek
 
Príspevky: 315
Registrovaný: Pon 07. Jan 2013 17:26:23
Bydlisko: Olomouc JN89oo N49.6037 E17.2321

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod OK1HGA » Uto 18. Mar 2014 13:59:08

Obrázok užívateľa
OK1HGA
 
Príspevky: 156
Registrovaný: Sob 01. Mar 2014 11:17:27
Bydlisko: JN89FW

Re: Kolineáry obecně

Poslaťod jak_prak » Sob 14. Nov 2015 7:58:40

....
Naposledy upravil jak_prak dňa Ned 14. Aug 2016 12:02:59, celkovo upravené 1
jak_prak
 
Príspevky: 14
Registrovaný: Str 16. Sep 2015 16:11:41

Ďalší

Späť na Antény

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Bing [Bot] a 1 hosť