18.03.2015 - 12z - J3243941 - Praha Libuš + O3

[r00t]

Typ sondy : Vaisala RS92SGPL + ECC Ozon
HW kód : J3243941 + 6A25774
Frekvence : 403.800 MHz
Datum a čas vypuštění : 18.03.2015 11:15z
Místo vypuštění : Praha Libuš
Místo nálezu: 49.595997° 13.994531°

Domluvil jsem se s Vláďou že pojedeme pro středeční ozon. Predikce ukazovala přistání někde kolem Orlíku, v lepším případě do lesa, v horším do přehrady.
Z Prahy jsme jeli po R4ce na Příbram a pak směrem na Kamýk nad Vltavou, zatímco sonda stoupala a letěla za námi. Nakonec začala zrychlovat a letěla směrem na východ, ale ne tak moc jak bylo předpovězeno. Balon prasknul ve výšce 32659m a padák nacpaný do balonu fungoval perfektně. Pokračovali jsme tedy na Smolotely a protože to vypadalo na dopad o hodně jižněji, dále opět na R4ku. Sonda stále zpomalovala a úplně ignorovala to, co si predictor plánoval. Místo letu směrem na jih pokračovala na západ. U Chraštic jsme tedy odbočili a pokračovali dál na západ směrem na Tochovice. Sonda letěla naším směrem a když konečně udělala otočku na západ ve výšce kolem 2km, bylo jasné že přistane někde u Tochovic, kde jsme na ní čekali.
Až do poslední chvíle nebylo jasné, jestli vesnici přeletí, spadne do ní, nebo těsně před ní. Popojížděli jsme kolem a snažili se najít nějaké dobré místo pro pozorování dopadu. Sonda měla dopadat každou chvílí a nakonec se nám podařilo jí pár sekund před dopadem spatřit, jak letí na blízké pole za koleje. Podařilo se mi udělat jen pár rychlých fotek a už byla na zemi. Padák byl úplně nafouknutý větrem a dopadl na druhou stranu kolejí, kde se chytil do křoví. Podařilo se ho ale po chvíli z trnů vymotat, stejně jako vyzvednout sondu z druhé strany náspu. Podle kolejí bylo vidět, že se trať používá, takže by tam asi dlouho nevydržela. Všechno jsme zdokumentovali, uklidili a vyrazili na cestu domů, tentokrát přes pivovar Podlesí u Příbrami, kde jsme si dali něco dobrého...


▼ Padák byl úplně rozevřený, z balonu skoro nic nezbylo

▼ Sonda zapadla za stromy a přistála na kraji pole

▼ Padák ještě chvíli pokračoval v letu přes koleje...

▼ ...dokud ho šňůra nestáhla k zemi.

▼ Chytil se do velké plané růže, co rostla na náspu u kolejí

▼ Šňůra k sondě vedla přes koleje na druhou stranu...

▼ ...kam dopadla "lednička". Usadila se v křoví a vysoké trávě.

▼ Sondu, padák i šňůru se nám podařilo z křoví vymotat

▼ Celý dnešní úlovek

▼ Ještě poslední pohled na místo přistání od silnice

[Pazar]

Druhý a svým způsobem "dokonalý" pokus s metodou umístění velkého padáku PEGAS do balonu, nesoucího ozonovku.

Z předchozího pondělního testu bylo vidět, že ani tato varianta umístění padáku nezabrání před zamotáním zbytků
prasklého balonu do šňůrek padáku a nemusí zajistit jeho maximální brzdící účinnost, i když i v tomto případě byla
plně postačující. Tentokrát byly padákové šňůrky naprosto čisté a dokonale napnuté. Také se to projevilo na zatím
asi minimální pádové rychlosti jednopadákové sondy s ozonovým čidlem.

V pátek bude test pokračovat a bude jen na nás, zda se stane tato metodika u ozonovek standardem, nebo budeme
dál vymýšlet a testovat něco jednoduššího. Vaisala totiž reagovala na naše poznatky s utrháváním ozonovek po
burstu. Až spolupráce ČHMÚ s vámi sondery totiž upozornila na tento problém s občasným neplněním předpisů ICAO.
Protože standardní prostředky sondážky a metoda vyhodnocení výstupů systémy DigiCORA, neumožňují sledovat a
vyhodnocovat pádové rychlosti, možná nikdo o tom nevěděl? Proto nám bylo nabídnuto otestovat starší typ odvíječe,
u kterého je použita v odvíječi šňůrka s dvojnásobnou pevností, ale stále ještě v rozsahu povolení ICAO.

Vkládání padáčků do balonů sice není náš "vynález", ale malé textilní padáčky, používané hlavně u menších balonů
a převážně u sond kategorie SGP v automatkách, se asi vkládají snadněji. U nás, pro O3 měření, používaný balon
Totex TX 1200 má totiž hrdlo stejné, ale fóliový padák PEGAS je podstatně větší a je vyroben ze silnějšího materiálu.
Proto je nastrkání padáku těžší a při této manipulaci hrozí i větší nebezpečí poškození stěny balonu. Také se běžná
manipulace s balonem v plnírně při nafukování rozšiřuje o poměrně delší a další vkládání padáku. Opět se tím
rozšiřuje možnost poškození padáku na pracovní podložce, i při nutném závěrečném vyhánení zbytku vzduchu, který
se do balonu při této manipulaci dostal.

Do fotogalerie jsem proto přidal pár ilustrací, které tuto metodu dokumentují.

.