Príspevok
od užívateľa Pazar » 17. Februára 2016, 00:14
Tak jsem si trochu zahrál na detektiva, jméno si může každý dosadit podle svého gusta.
Pokud se podíváme na první obrázek od funsata, moc detailů není vidět, to hlavní zakrývají jeho prsty.
Těsně pod nimi si myslím, že vykukuje spodní zubatá část háku, který se zasouvá do přehnutí hrdla balonu.
Na druhém obrázku sice není odvíječ zachycen ze stejného úhlu, ale jeho konstrukce je zřetelná.
Včetně výše zmiňované spodní zubaté strany a zahnutí na konci, které má zabránit sklouznutí hrdla
balonu ze zobáku během letu, ke kterému se zdola přimyká pojistný nos. Čili zde není prostor pro
nechtěné vyvléknutí balonu z odvíječe během letu. Celá konstrukce háku tedy umožňuje poměrně
obtížné jeho zasunutí do přehnutí hrdla balonu, ale ani hrubá síla asi nedokáže "proti srsti" od sebe
odvíječ a balon odpojit. To jistě dobře znají sondeři, kteří najdou spadlou sondu a nezahodí odvíječ
i se zbytky balonu jako smetí. Řekl bych, že oddělení těchto dvou částí lze provést až po rozvázání
uzlů na použitém provazu a uvolnění hrdla balonu. V prostřední části druhého obrázku je vidět detail
z prvního dokumentárního obrázku v podobném měřítku. Zcela vpravo je výřez z fotky z Libuše, kde
je jasně vidět, že správně zaháknutý balon svým přehnutým hrdlem zcela zakrývá to spodní ozubení
háku. Pokud nějaká záhadná síla, nebo manipulace funsata, nezměnily spojení balonu a odvíječe,
tak se dost samozřejmě nabízí řešení, že přeložení hrdla balonu nebylo zaháknuto za odvíječ, ale
jen byl netěsně zavázaný balon k odvíječi pouze přivázán. Déšť jen možná napomohl tomu, že se
namočené uzly povolily a posunuly tak, že se uškrcení hrdla balonu uvolnilo a vodík pozvolna unikal.
Spekulace, že příčinou úniku vodíku z balonu byla dírka v jeho hrdle, nebo tenké kulovité části, se
nebude snadno odhalovat. Z mé a dalších sondážníků zkušeností víme, že i malá dírka v balonu se
dost často projeví pískáním, nebo syčením unikajícího vodíku. Určitě by se stejně zvukově projevila
i při natlakování balonu pouhým vzduchem. Celistvost balonu se bohužel nedá zjišťovat způsobem,
který jistě znají cyklisté, nebo motoristé, když nafouklou duši stlačí pod vodu a dírka se prozradí
unikajícími bublinkami. Balon by se pod vodu strčit nepodařilo, na jedné straně není tak pevný,
na druhé straně má tak velký výtlak, že by se muselo tlačit obrovskou silou. Snad by pomohlo balon
nafouknout a celý jeho povrch potírat štětcem Bublifukem, nebo jiným pěnícím přípravkem, aby
bylo možné dírku objevit.
Omlouvám se, pokud moje úvahy jsou mylné a ono to bylo třeba jinak. Možná by mojí teorii mohl
dále potvrdit, nebo vyvrátit, sám funsat, třeba si situaci vybavuje přesněji, než se dá vyčíst z jím
publikovaných fotek. Chápu příčiny, proč nebyla možnost tuto nebývalou situaci detailněji zachytit.
Také neviním samotného sondážníka, že nepoužil lepší a spolehlivější způsob uvázání, když měl
k dispozici jen ne zcela ideální provázek. Možná ale tato nepříjemná příhoda pomůže hledat cestu,
jak se i v Gánovcích vrátit ke starému osvědčenému materiálu úvazu = klasické vřetenové šňůře,
která se na Libuši používá celých 50 let, co tam pracuji. V dobách, před érou Vaisaly, byla šňůra
pro spojení balonu a sondy standardním příslušenstvím každé radiosondy, pouze ty sovětské měly
plochý průřez a všechny tuzemské sondy kruhový. Základní vlastností těchto šňůr je bavlněný
materiál, vysoká pevnost, přiměřená pružnost a měkkost s takovým průměrem, který zabraňuje
zaříznutí šňůry do materiálu hrdla balonu tak, že by ho mohla poškodit, nebo naříznout.
-
Prílohy
-
-
