HW: M4023278
Frekvencia: 401.1 MHz
Miesto vypustenia: Praha Libuš
Dátum a čas vypustenia: 29.5.2017 23:30 UTC
Dátum a čas nálezu: 30.5.2017 4:30 UTC
Místo nálezu: 49.92910N, 14.47786E (Libeř)
Lov byl premiérový v tom, že jsem použil software RS, který jde zkompilovat jako běžný linuxový program, který čte vstup ze souboru, takže odpadá šaškování s Wine a loopback zvukovkou. Ještě před testováním jsem si procházel zdrojáky a zůstal jsem zírat na soubor nav_gps_vel.c, kde je implementované celé GPS od načtení almanachu/efemerid přes nebeskou mechaniku po řešení navigačních rovnic na 1800 řádcích čistého C bez jakékoli externí matematické/DSP knihovny
. (TODO: autor zjevně nezná Makefile a #ifdefy, to bych mu tam někdy mohl pofixovat. Jinak je to ale fascinující kus práce.)Sebral jsem tedy defaultní gnuradiový NBFM přijímač, smazal z něj deemfázi a trochu rozšířil dolní propust na výstupu, nacpal výstup do RS a ono to jelo. (ty parametry by to časem chtělo nastavit přesně, a baseband filtr taky, teď tam mám od oka nějaký root raised cosine)
CZJKP1 mi ještě poradil, že se mám vykašlat na almanach, a stahovat přesnější efemeridy, což velmi pomohlo.
Pak mě ještě překvapilo, jak je ten dekodér rychlý. Jakože dvacetiminutovou nahrávku to zvládne za vteřinu.
Podle predikce měla spadnout kousek západně od Libeře, ale bál jsem se, že přeletí řeku jako posledně.
- predikce
. Sondu jsem slyšel i po dopadu na 2 kilometry a dokonce se mi podařilo chvílemi dekódovat souřadnice na zemi (trochu tomu asi pomohlo, že jsem z rtl-sdr upgradoval na airspy). r00t mi poslal další souřadnice, trošku bokem.Kolo jsem nechal v zatáčce před Libeří, vylezl na krásně sklizené a dobře schůdné pole, a zjistil jsem, že je to asi fakt za plotem, ale naštěstí je to dost jiný areál než ten, ve kterém je armáda. Plot byl v jednom místě napůl povalený a šel přelézt. Uvnitř oplocené oblasti kupodivu nebyly žádné stavby, ale bylo tam peklo, otevřete si herbář, a u každé kytky si řekněte, jestli to má ostny, trny nebo alespoň žahá - a pokud ano, tak tam roste.
Sondu jsem až na značné problémy s prostupností našel snadno. Visela hned pod zbytky balonu jako kdyby prostě rostla na keři a provázek byl úhledně omotaný okolo (jak se tohle stane samo od sebe...).
Mně to občas takhle uletí, tipoval bych podle toho, z jakých satelitů to zrovna počítá polohu (nezkoumal jsem, kolik pseudorangí posílá sonda, ale tamten hustoprogram zdá se počítá ze čtyř). Taky bych trochu nevěřil té doublové aritmetice a numerické stabilitě takhle řešených rovnic a inverzů.