5.10.2017 - Libus 0530 UTC M4534417

GElog, príspevky do GElogu, nájdené sondy...
Napísať odpoveď
Užívateľov profilový obrázok
2IT
Príspevky: 767
Dátum registrácie: 15. Augusta 2017, 16:15
Bydlisko: Devět křížů, Kopřivnice u rodičů a dálnice D1
Kontaktovať užívateľa:

5.10.2017 - Libus 0530 UTC M4534417

Príspevok od užívateľa 2IT » 5. Októbra 2017, 19:00

Typ sondy: RS92
HW: M4534417
Frekvencia: 401.1 MHz
Miesto vypustenia: Praha Libus
Dátum a časvypustenia: 5:30 UTC
Dátum a čas nálezu: 16:47 UTC

49°28.45' N 16°30.32' E

tato ranni letela trosku vice na sever - posledni data mam ze 662m asl(GPS).
Lezela na zemi a i presto byla chvilema slyset na USB jak hraje. Docela brzy ale zmizela.
Smerem ke me to bylo min.50m prevyseni takze muselo jit o nejaky odraz, popr.jina sonda na stejnem QRG za podpory tropo ductu? Nevim, nicmene zajimavy ukaz. Myslel jsem ze bude viset....nakonec ale i posledni frame ukazoval na poradny sesup dolu a teren se zde svazuje tudiz to bylo kousek, ale stale na louce...les do 50m daleko.
IMG_20171005_174650.jpg
IMG_20171005_174626.jpg
IMG_20171005_174642.jpg
Naposledy upravil/-a 2IT v 9. Októbra 2017, 02:18, upravené celkom 2 krát.

Užívateľov profilový obrázok
OK1HGA
Krmič / Lovič
Príspevky: 526
Dátum registrácie: 1. Marca 2014, 11:17
Bydlisko: Česká Třebová

Re: 5.10.2017 - Libus 0700 UTC

Príspevok od užívateľa OK1HGA » 8. Októbra 2017, 10:04

gratuluji k úlovku,
ale napiš prosím do názvu vlákna i HW číslo sondy !
Lépe se to pak dohledává . . .

Užívateľov profilový obrázok
Pazar
Lovič
Príspevky: 2021
Dátum registrácie: 16. Februára 2012, 07:42
Bydlisko: Praha

Re: 5.10.2017 - Libus 0700 UTC M4534417

Príspevok od užívateľa Pazar » 8. Októbra 2017, 21:08

Když už jsme u těch detailů v hlavičce, taky bych měl připomínku.
Pokud je shodný den startu i nálezu, potom snad platí datum v titulku, ale přece jen, položka se jmenuje Den a čas... a těch pár číslic data by pro nikoho neměl být problém naťukat.
Poměrně často je nesprávně uváděn čas startu. Alespoň Libuš, pokud se nejedná o mimořádnost, startuje standardně ve 23:15, 05:30 a 11:15 UTC, výjimečně během následující minuty.
Tentokrát uvedený start v 7:00 UTC je chybný o 90 minut a pokud by tomu někdo uvěřil, pokládal by to za mimořádné měření. Naštěstí si každý může ověřit na webu http://weather.uwyo.edu,
že i tentokrát se startovalo v čase 05:30 UTC, jak udává zpráva TEMP, v části TTAA, ve skupině 31313 :

TTAA 05061 11520 99977 10627 24001 00105 ///// ///// 92753 07416 25015 85444
02003 28021 70019 00801 28032 50566 12305 29038 40733 24133 30542 30938 38558
29038 25060 48365 28542 20204 58163 28545 15383 62768 29028 10631 60577 31521
88133 65568 30036 77229 28546 40702 77136 29538 41007 31313 48008 80530

Děkuji za pochopení....... ;)

Užívateľov profilový obrázok
2IT
Príspevky: 767
Dátum registrácie: 15. Augusta 2017, 16:15
Bydlisko: Devět křížů, Kopřivnice u rodičů a dálnice D1
Kontaktovať užívateľa:

Re: 5.10.2017 - Libus 0700 UTC M4534417

Príspevok od užívateľa 2IT » 9. Októbra 2017, 02:18

0700 utc je nesmysl, jasny prekklep.

ale trochu zatocim tematem....
Proc v CR nepouzivame padacky? ma to ekonomicky duvod, nebo je za tim neco jineho?
Casy opravim. Ceka me ted 4 x otocka Praha a zpet tento tyden tak snad si cas najdu.
Jirka

Užívateľov profilový obrázok
Pazar
Lovič
Príspevky: 2021
Dátum registrácie: 16. Februára 2012, 07:42
Bydlisko: Praha

Re: 5.10.2017 - Libus 0530 UTC M4534417

Príspevok od užívateľa Pazar » 9. Októbra 2017, 07:02

S padáčky je to složitější. Sondy jsou v Česku ÚCL zařazeny, světe div se, do kategorie nepilotovaných letadel. Proto je důležitá nálepka s imatrikulací.
I ÚCL do našich předpisů zahrnuje požadavky ICAO. Ty balony řadí do několika kategorií, podle velikosti a druhu nákladu. Padáček souvisí hlavně s definovanou
energií při dopadu, která vychází z hmotnosti a dopadové rychlosti. V předpisech je schovaná i definice nebezpečnosti účinku hrany. Z toho všeho tedy vychází,
že předpisy nám ukládají nutnost použití padáčku jen u ozonovek a extra případů, třeba lustrů. Není za tím jen snaha ČHMÚ dostat zpět po letu ozonové čidlo
nepoškozené. To jsou ty administrativní mantinely. Ty ale samozřejmě předpokládají, že padáček, pokud je nutný, je ve 100% případů funkční. Proto máme
snahu používat padáčky tak, aby opravdu fungovaly. Je léty praxe ověřeno, že má být padáček umístěn poměrně daleko od balonu i sondy. Aby se maximálně
zmenšila pravděpodobnost, že zbytky balonu, sonda, či závěs se zacuchají s padáčkem, ten se potom nerozvine a je nefunkční/zbytečný. Konkrétní situaci
komplikuje i způsob prasknutí balonu. Pokud po burstu zůstane jen hrdlo, to je lehčí než samotná sonda a ta tedy spolehlivě tahá za padáčkové šňůrky, čili je
padáček účinný. Pokud balon jen pukne, může být jeho velká hmotnost převažující nad sondou a sestava je tažena dolů balonem za vrchlík padáčku, ten je
tedy vzhůru nohama a vůbec nebrzdí. Pokud je padáček přímo pod balonem, při burstu vystřelí zbytky balonu i směrem dolů a mohou se okamžitě zamotat do
padáčku, který se potom nemůže rozevřít. Pokud se ale oddálí padáček od balonu o potřebných pár metrů, uplatní se výhoda odvíječe jen mezi padáčkem a
sondou, čili sestava je při startu vysoká mnoho metrů a obtížně se vypouští za silného větru.

Proto jsme na Libuši zvolili metodu použití padáčku uvnitř v "ozonovém" balonu. Ale i tam je upevněn lankem o délce 5 metrů k hrdlu, aby se minimalizovalo
nebezpečí zamotání zbytků balonu kolem padáčku. Spolu s odvíječem je tedy ozonovka při startu těsně pod balonem a ani velký vítr nebývá v Praze problém.
Ozonovek ročně vypustíme kolem 50, standardních sond více než 1000. Což je 20 x více a při ceně padáčku skoro 500.-Kč, by se náklady na ně úměrně znásobily.
Z uživatelského hlediska je samozřejmě "nacpání" padáčku do ozonového balonu další komplikace pro obsluhu, ale jsou na to u ozonu lidi. V běžných termínech
by jen sondážníkovi přibyla další komplikovaná práce, která není potřebná a nikdo jí po nás nevyžaduje. Také není nutné zajišťovat hladké přistání klasické
sondy, která nás přestává zajímat v okamžiku burstu. Na případné výjimečné škody způsobené nebrzděnou padající sondou je ČHMÚ poměrně dobře pojištěn.

Padáček by v takovém případě vyžadovali jen ti sondeři, kteří neoperují v místech běžných dopadů a uvítali by, kdyby k nim něco z dálky doplachtilo na padáčku.
Málokdo ale má možnost sledovat padající sondu až na zem, čili má poslední polohová data z výšky, která při rychlém pádu se už většinou moc nezmění, na
rozdíl od plachtění na padáčku, kdy sonda může ještě daleko popoletět. Při velkém přízemním větru se často padáček od sondy utrhne a nález výrazného
padáčku jen očima ještě neznamená, že na konci šňůrky bude nalezena i sonda.

Napísať odpoveď