3.11.2017 - N0833313 + M3710316 - Praha Libuš - 12 UTC

GElog, príspevky do GElogu, nájdené sondy...
Napísať odpoveď
Užívateľov profilový obrázok
ok1jmo
Príspevky: 95
Dátum registrácie: 7. Septembra 2017, 18:27
Bydlisko: Havlickuv Brod

3.11.2017 - N0833313 + M3710316 - Praha Libuš - 12 UTC

Príspevok od užívateľa ok1jmo » 6. Novembra 2017, 00:43

Místo startu: Praha -Libuš
Čas: 12 UTC
Typ sondy: RS92-SGPL
HW: N0833313
+
Typ sondy: RS41-SG
HW: M3710316
Po 35min KILL RS41

Frekvence: 401,100 MHz
Datum a čas vypuštění: 3.11.2017 11:15 UTC
Datum a čas nálezu: 3.11.2017 15:21 SEČ
Místo nálezu: nalezeny v lese, na malé mýtince ve vysoké trávě

GPS: N 49°36.811´ E 14°58.645´

Průměrná rychlost: 64.18 km/h
Max. výška: 34163 m
průměrné stoupání: 5.72 m/s
průměrné klesání: 47.24 m/s

APRS:
Přijaté pakety: 996
První: 2017-11-3 11:27:18z
Poslední: 2017-10-23 13:04:57z
Čas letu: 01:37:39 h
Vzdálenost od prvního měření: 56.26km

Tak to vše začalo ranní zprávou na chatu od Pazara.
Pazar - 03 Nov 2017 10:16
Ahojky. Dnes v poledne z Libuše opět máme v plánu vypustit dvojčátka RS92 + RS41. Tentokrát budeme testovat chování celého systému v případě, že sonda nevystoupá nad hladinu 100 hPa. Proto u již v minulosti použité RS41 nastavíme dobu vysílání na asi 35 minut a znovu vypustíme. Zvláštností této sondy je signalizace vady červeným blikáním LEDky, ale MW41 se nelíbí jen nižší kapacita baterií (<100'), ostatní parametry se zdají být O.K.
Na začátku týdne jsem už dopředu sledoval predikci a na pátek předpovídala dopad poblíž Ledče nad Sázavou. Už jsem počítal s tím, že se podívám po sondě. A když už budou posílat dvě. Tak si říkám, koukneš se tam, jak to dopadne. Predikce ukazovala, že to spadne někde mezi Hořicema a Kouty. A při sestupu budou sondy míjet na několika místech vodní nádrž Želivka. Tak píšu ze srandy Pazerovi: „Vypadá to, aby se náhodou nevykoupali“. Koukl jsem, jaké bude počasí. No nádhera. Tak to si nenechám ujít, ulovit dvojčata. Po obědě, jsem v předstihu vyrazil. Dojel ke Kožlí. Odtud je docela přehled nad okolím, možná se poštěstí i něco vidět. Ještě jsem se, ale zapomněl zmínit o Sondemonitoru. Dnes mi skončila free verze. A po přeinstalování nedekódoval sondy.

Tak jsem na místě spustil tablet a notas a vyčkával, jak to poletí. Signál z radia OK RTL-SDR taky OK. A pořád žádné dekódování. Očkem sleduji, jak se to vyvíjí. Překvapilo mě, že jde více na Příbram. Podle letu ranní to nebylo zas tak mimo. A dál se snažím něco udělat, aby to dekódovalo. Sleduji aprs.fi, hurá sondy se stáčí na východ. Otravuje telefon a Já přestávám sledovat vývoj. Chvilečka zaváhání. A najednou vidím na tabletu, že je vše jinak. Sondy padají a to velkou rychlostí (prům. 47m/s). Tak vše do auta. A vyrážím k Lokti. Napadá mě, že si nemám dělat srandu z letu sond. Ale když už jsem tady tak to přeci nevzdám.

Cestou vidím, že sondy dělají ostrou zatáčku doprava. Tak to teda bude mazec. Přijíždím k Čechticím. Musím ještě dál. No a samozřejmě volím blbej postup a cestu, kterou objíždím místo dopadu. Najel jsem tak 20km na víc. Ach ta navigace. No a tak dojíždím za Zhoř. Signál začíná hrát na plno. Odbočuji na Palčice a pomalu jedu dál. Asi po 500m signál na plné pecky. Zastavuji a jdu hledat. No ta musí být někde u mě. A zas přesně na druhou stranu. Skoro všude okolo popadané stromy. Je mi smutno. Co ten vítr natropil. Tak se otáčím o 180° a signál sílí. Vracím se k autu a jdu na druhou stranu. Neušel jsem víc jak 80m, najednou mám pod nohama hrdlo balonu, nalevo asi 2m RS41 a z druhé strany trsu 92. Z balonu zbylo jen hrdlo. Hurá mám je. Dokumentace a balím, ještě volám 2IT,podělit se o lov, a dotaz na situaci, net tu nejde. No tak se otáčím a mířím k autu.

Těsně u auta už stojí terénák a pán stahuje okénko a pozoruje mě. Já zdravím a chystám se vysvětlovat, co tam dělám. Pán mi hned povídá: “ Na houby“. Já, že ne. Že tu hledám sondy. A on „ No támhle na posedu sedí kolega a je tu na číhané, tak aby se něco nestalo“ prchám do auta a rychle pryč.

Pro statistiky váha po dopadu: RS41+RS92+provázek+odvíječ +hrdlo balonu = 338g
Prílohy
dopad.PNG
Červený křížek místo dopadu
predict-2-up.PNG
Predikce
20171103_152201.jpg
Společné foto
20171103_152214-u.JPG
Zelená šipka RS92, modrá RS41, červená odvíječ a hrdlo balonu
20171103_152237.jpg
RS92 bez štítku
20171103_152256.jpg
RS41 vypnutá

Užívateľov profilový obrázok
Pazar
Lovič
Príspevky: 2021
Dátum registrácie: 16. Februára 2012, 07:42
Bydlisko: Praha

Re: 3.11.2017 - N0833313 + M3710316 - Praha Libuš - 12 UTC

Príspevok od užívateľa Pazar » 6. Novembra 2017, 09:33

Tato dvojčátka byla i pro nás relativní novum. Proto si dovolím akci obsáhleji popsat a zdokumentovat.
Blíží se doba ostrého nasazení nového systému na Libuši = MW41 a přechod na radiosondy RS41-SG.
Také se, v souvislosti s přechodem na nové PC s Windows 10, zcela mění styl dalšího zpracování dat a
způsob komunikace s okolím. Pod W10 totiž nefunguje starý, stále ještě funkční, Basic a proto přecházíme
na Python. Transformace SW a i modernější možnosti Pythonu, trochu i mění filosofii přístupu k datům,
nakonec se trochu mění i jejich struktura. Ovšem, odlaďování Pythonu se musí dělat na reálných datech,
která z těch pár měření v rámci FAT na SAT, nejsou ve správné konfiguraci k dispozici. Také paralelní příjem
standardních RS92 neposkytuje použitelná data. Systém MW41 je již totiž nastaven na zpracování dat z RS41,
které tlak neměří, ale počítají, pomocí barometrické formule, z GPS výšky. Proto některé výstupní zprávy,
nastavené na použití počítaného tlaku, neumí měřený tlak RS92 využít a tlakové údaje nejsou používány.

Další, zatím neprověřenou, neznámou bylo chování nového systému na situaci, kdy je měření ukončeno
pod hladinou 100 hPa. Nápady, za určitého tlaku, nebo po nastavené době, oddělit RS41 od balonu a
imitovat předčasné prasknutí balonu, byly obtížněji realizovatelné a nemuselo se to povést. Čili se nabízela
jednodušší varianta, použít timekiller. Sice nebude příznak důvodu ukončení měření úplně správný, ale
datový obsah bude shodný. Tentokrát jsme nepotřebovali přesná meteo data pro srovnání obou modelů sond,
jen prostý datový obsah. Nechtělo se nám tedy obětovat pár tisícovek na tak primitivní test. Z předchozích
testů RS41 před několika lety jsme měli jen prázdné krabičky a nalezence s poškozenými čidly. Na
první pohled jediný kompletní kus jsem měl doma a již jsem si nepamatoval, jak jsem k němu přišel. Po
otevření jsem zjistil, že neobsahuje baterie. Žádné náhradní originální lithiové baterie k dispozici zatím
nemáme a tak jsem použil čerstvé baterie ze sondy RS92, která nebyla použitelná na klasické měření. Po
manuálním zapnutí zůstala RS41 varovně blikat červeným světlem. Nicméně jsem jí použil pro předstartovní
kontrolu v MW41. Test hned na počátku upozornil na malou kapacitu baterií, jen asi 100 minut, což je asi
pětina toho, co nabízí lithiovky. Zkusil jsem tedy baterie zaměnit za nové alkalické, ale test ani s nimi nebyl
spokojen. Ostatní parametry sondy ale prošly dalšími testy a na zkrácené měření indikovaná doba funkce
postačovala. Proto na nejbližší polední termín byl naplánován let dvojčete. Co se v tento den důležitého
odehrálo, to už je celkem lépe vidět na obsáhlé připojené fotogalerii.

Jen na závěr konstatování, že se systém zachoval, jak měl, podle našich očekávání a potvrdilo se, že reakce
na předčasné ukončení měření odpovídá obvyklým zvyklostem. Pořízení dat ale nebyl konec tohoto testu.
V uvedeném případě tedy nebyla dosažena minimální hladina 100 hPa a v těchto případech se musí měření
okamžitě opakovat. Zkušenost nás ale naučila, že ani druhé měření nemusí být lepší. Potom je většinou
třeba se datově vrátit k předchozímu měření a do světa poslat to nejlepší, co jsme k danému termínu
naměřili. Protože je zpracování dat maximálně zautomatizované, musí být operátorsky snadné systému
ukázat, která data má nakonec zpracovat a výsledky správně rozdistribuovat do mnoha směrů.

Až dodatečně jsem, na upozornění polských sonderů zjistil, co to za sondu jsme vlastně použili. Jednalo se
o sondu poprvé vypuštěnou na sondážce Wroclaw dne 4. 4. 2017, v terminu 00 UTC. Při mé návštěvě na
této stanici, v rámci červnové exkurze polských sonderů, mi jí někdo věnoval v rámci všeobecné výměny
ulovených sond různých typů. Sonda přežila let, pád, lov, výměnu i pár měsíců v mém šuplíku bez úhony a
jen duplicita jejího SN v polském archivu přinesla jednoduché vysvětlení.
Prílohy
00.jpg
Systém MW41, sonda RS41-SG a balonek připraveny na test
01.jpg
Předstartovní test proběhl v pořádku, jen test alkalických baterií nevyhověl kapacitě.
Za pozornost snad stojí nastavení vypnutí vysílače 40 minut po startu
02.jpg
Klasická sonda RS92, dostala závěsný ocásek s ramínkem na nacvaknutí RS41
03.jpg
Také tentokrát proběhl předstartovní test příjmu satelitů GPS
04.jpg
Podobně proběhl i test RS41, je vidět bliknutí červené LED
05.jpg
Ano, systém MW41 hlásí, že s GPS a na rádiu je vše s RS41 O.K.
06.jpg
Pár vteřin před startem
07.jpg
Jde se na to
08.jpg
A už dvojčátka letí (z videa)
09.jpg
Za chvíli se bílá tečka balonu ztratila v oblacích
10.jpg
Očekávání konce vysílání po 40 minutách letu
11.jpg
Systém k nastaveným 2400 vteřinám ještě kousek přidal
12.jpg
Systém sám po chvíli nabídl ukončení výstupu
13.jpg
Konec tabulky editovaných dat
14.jpg
Konečné profily základních veličin měření
15.png
Porovnání profilů z RS92 a podruhé použité RS41 (T žlutá data, U zelená)
16.png
Také profily větru byly zcela identické
17.jpg
Polští sondeři zpozorněli.....
17.jpg (95.65 KiB) 971 zobrazení
18.jpg
Původní měření touto sondou, zaznamenané na polském webu
19.jpg
Pro pořádek i údaj o datu výroby ze SN
19.jpg (40.69 KiB) 971 zobrazení

Napísať odpoveď