08. 01. 2018 - 12 UTC - N0843149 - PRAHA - Libuš + O3 6A3200
Napísané: 13. Januára 2018, 14:47
08. 01. 2018 - 12 UTC - N0843149 - PRAHA - Libuš + O3 6A32007
Typ sondy : RS92-SGP + ECC 6A
HW kód : N0843149 + 6A32007
Frekvence : 401.100 MHz
Datum a čas vypuštění : 08. 01. 2018 11:15 UTC
Místo vypuštění : PRAHA - Libuš
Datum a čas nalezení : 08. 01. 2018 cca 15:15 UTC
Místo nálezu: letiště Aeroklubu Jeseník - Mikulovice cca 50.3N, 17.3E
LOG?
I tak se to dá nazvat. I v tomto případě vycházela prvotní predikce dopadu až v Polsku, podobně, jako při prvním letošním ozonovém termínu - 3. ledna, kdy byly polskými sondery se zpožděním nalezeny u Gieralcic jen zbytky balonu, padák a kovový odvíječ, tedy bez O3 a RS92.
Na Chatu se nikdo ani slůvkem nezmínil o aktuálním plánovaném odlovu. Klid jsem porušil až já, když jsem z dat z APRS odhadl, že neplánované přistání se uskutečnilo na letišti Aeroklubu Jeseník. Ozonovka, i přes čtyřnásobné překročení česko-polské hranice, si to nakonec zamířila neočekávaně zpět do vlasti. Protože toto letiště mělo po sezoně, hrozilo, že i když je z dálky viditelná ozonovka v přehledném terénu v rajonu letiště, tak může zapadat sněhem a objeví jí někdo až najaře.
Na webu jsem našel stránky AK Jeseník, ale na žádný z uvedených kontaktů jsem se nedovolal. Podle webové kamery se ale nezdálo, že je letiště úplně opuštěné, snad ho někdo alespoň nepřetržitě hlídá? Tma a sníh mne donutily hledat i jiné cesty. Na kontaktech Obecního úřadu Mikulovic, pod které katastrálně letiště spadá, jsem zvolil telefon na úřednici OÚ. Měla úřední hodiny a tak jsem jí mohl vysvětlit situaci a požádal jí o další kontakty na letiště. Ochotná paní se zeptala pana místostarosty, ten rovnou zkusil nějaký starší kontak na mobil a funkčnost rovnou prověřil. Tak se ke mně dostalo číslo na člena Rady AK. Tomu jsem tedy bezprostředně zavolal a znovu, dopodrobna vysvětlil situaci. Bylo mi slíbeno, vzhledem k padání sněhu, že se pokusí prověřit, zda se někdo na letišti momentálně nachází, případně zařídí pátrání další den. Asi za hodinu se mi opět ozval a sdělil, že na letiště poslal penzistu, který byl úspěšný a vše v pořádku našel, jen trochu dále, než jak jsem odhadoval, více než 300 metrů východně od budovy letiště. Jen jsem upřesnil, co a jak zabalit, aby mohla být ozonovka již druhý den odeslána na naší adresu. Protože služební pošta chodí na Libuš s jednodenním zpožděním přes podatelnu v Komořanech, balík mi přistál na stole až v pátek.
Všechny komponenty, pochopitelně bez zbytků balonu, byly úhledně a bezpečně uloženy v přiměřené krabici. Tak se k nám poprvé dostal zpět letošní model padáku a kovového odvíječe. Konečně budeme mít co ukazovat návštěvám a exkurzím. Význam čerstvého návratu ozonového čidla celkem pochopitelně ani neuvádím, stejně jako to, že jsem ani nezkoumal, v jakém stavu se vrátila RS92?
Celá tato akce je tak trochu paradoxem ke zdejší obvykle vzrušené diskuzi kolem morálky a pravidlech lovení ozonovek. Proto také snad snáze pochopíte, že mi hlavně záleží na úspěšném odlovu a návratu ozonovek a neřeším už okolnosti, za kterých k tomu dojde. Co by bylo platné čekat na někoho, že se k odlovu "objedná", že si ho "zarezervuje", že na chatu uvede své plány, nebo, podle změněných okolností oznámí, že nečekaně vyrazil? Nebo snad tato ozonovka byla v něčem jiná, že o ní jakoby nikdo nestál? Mohl to být stejný adrenalín, stejná tisícovka nálezného, stejný zájezd do rajonu někoho jiného. Nebo se "blbá nálada" musí objevovat i u této sonderské činnosti, která má spíše přinášet zábavu a užitek?
Typ sondy : RS92-SGP + ECC 6A
HW kód : N0843149 + 6A32007
Frekvence : 401.100 MHz
Datum a čas vypuštění : 08. 01. 2018 11:15 UTC
Místo vypuštění : PRAHA - Libuš
Datum a čas nalezení : 08. 01. 2018 cca 15:15 UTC
Místo nálezu: letiště Aeroklubu Jeseník - Mikulovice cca 50.3N, 17.3E
LOG?
I tak se to dá nazvat. I v tomto případě vycházela prvotní predikce dopadu až v Polsku, podobně, jako při prvním letošním ozonovém termínu - 3. ledna, kdy byly polskými sondery se zpožděním nalezeny u Gieralcic jen zbytky balonu, padák a kovový odvíječ, tedy bez O3 a RS92.
Na Chatu se nikdo ani slůvkem nezmínil o aktuálním plánovaném odlovu. Klid jsem porušil až já, když jsem z dat z APRS odhadl, že neplánované přistání se uskutečnilo na letišti Aeroklubu Jeseník. Ozonovka, i přes čtyřnásobné překročení česko-polské hranice, si to nakonec zamířila neočekávaně zpět do vlasti. Protože toto letiště mělo po sezoně, hrozilo, že i když je z dálky viditelná ozonovka v přehledném terénu v rajonu letiště, tak může zapadat sněhem a objeví jí někdo až najaře.
Na webu jsem našel stránky AK Jeseník, ale na žádný z uvedených kontaktů jsem se nedovolal. Podle webové kamery se ale nezdálo, že je letiště úplně opuštěné, snad ho někdo alespoň nepřetržitě hlídá? Tma a sníh mne donutily hledat i jiné cesty. Na kontaktech Obecního úřadu Mikulovic, pod které katastrálně letiště spadá, jsem zvolil telefon na úřednici OÚ. Měla úřední hodiny a tak jsem jí mohl vysvětlit situaci a požádal jí o další kontakty na letiště. Ochotná paní se zeptala pana místostarosty, ten rovnou zkusil nějaký starší kontak na mobil a funkčnost rovnou prověřil. Tak se ke mně dostalo číslo na člena Rady AK. Tomu jsem tedy bezprostředně zavolal a znovu, dopodrobna vysvětlil situaci. Bylo mi slíbeno, vzhledem k padání sněhu, že se pokusí prověřit, zda se někdo na letišti momentálně nachází, případně zařídí pátrání další den. Asi za hodinu se mi opět ozval a sdělil, že na letiště poslal penzistu, který byl úspěšný a vše v pořádku našel, jen trochu dále, než jak jsem odhadoval, více než 300 metrů východně od budovy letiště. Jen jsem upřesnil, co a jak zabalit, aby mohla být ozonovka již druhý den odeslána na naší adresu. Protože služební pošta chodí na Libuš s jednodenním zpožděním přes podatelnu v Komořanech, balík mi přistál na stole až v pátek.
Všechny komponenty, pochopitelně bez zbytků balonu, byly úhledně a bezpečně uloženy v přiměřené krabici. Tak se k nám poprvé dostal zpět letošní model padáku a kovového odvíječe. Konečně budeme mít co ukazovat návštěvám a exkurzím. Význam čerstvého návratu ozonového čidla celkem pochopitelně ani neuvádím, stejně jako to, že jsem ani nezkoumal, v jakém stavu se vrátila RS92?
Celá tato akce je tak trochu paradoxem ke zdejší obvykle vzrušené diskuzi kolem morálky a pravidlech lovení ozonovek. Proto také snad snáze pochopíte, že mi hlavně záleží na úspěšném odlovu a návratu ozonovek a neřeším už okolnosti, za kterých k tomu dojde. Co by bylo platné čekat na někoho, že se k odlovu "objedná", že si ho "zarezervuje", že na chatu uvede své plány, nebo, podle změněných okolností oznámí, že nečekaně vyrazil? Nebo snad tato ozonovka byla v něčem jiná, že o ní jakoby nikdo nestál? Mohl to být stejný adrenalín, stejná tisícovka nálezného, stejný zájezd do rajonu někoho jiného. Nebo se "blbá nálada" musí objevovat i u této sonderské činnosti, která má spíše přinášet zábavu a užitek?