28. 1. 2019 - 12Z - N0723378 + 6A29792 - Praha Libuš + O3

[rongic]

Typ sondy: RS92-SGPL + ECC ozon
HW: N0723378 + 6A29792
Frekvence: 401.100 MHz
Místo vypuštění: 11520 - Praha Libuš
Čas vypuštění: 28. 1. 2019 12:15
Čas dopadu: 28. 1. 2019 15:07
Čas nálezu: 28. 1. 2019 16:23
Místo nálezu: pole u obce Dolní Kalná, okr. Trutnov
LAT: 50.5513278N
LON: 15.6558583E
Mapa: https://mapy.cz/s/3mGaK

Již pár dní jsem sledoval predikce, že by se na mě po delší odmlce mohlo usmát štěstí a mohla by dopadnout ozonovka poblíž mého bydliště, Trutnova.
Čím více se tento den blížil, tím více bylo jasné, že pokud bude dobře fungovat padák, doletí sonda poblíž.
Ráno mi ještě napsal na Skype OK1HGA a upozornil mě, že je šance, za což mu děkuji.

Nahodil jsem tedy příjem sonde pásma, protože byla velká šance, že z předpokládaného směru dopadu budu mít data téměř až na zem (což se nakonec taky potvrdilo).
Po burstu balónu bylo jasné, že padák funguje tak jak má a predikce vyjde víceméně podle předpokladů.

Vzhledem k tomu, že sonar40MB byl na sondu přihlášen, čekal jsem na vyjádření, jestli se o sondu skutečně pokusí a nebo ne.
Poté co napsal, že nejede jsem si v práci vyjednal dřívější odchod, doběhl domů pro auto a vyrazil na cca 24km jízdu.

Už při příjezdu jsem sondu na scanneru slyšel, bylo tedy jisté, že někde v lokalitě je.
Dojel jsem do Dolní Kalné a pokusil jsem se i přes sněhovou pokrývku dojet k BTS mobilního operátora, což se povedlo, ale dále jsem auto pro jistotu odstavil a dále (cca 1.4km až k sondě) pokračoval po svých.

Cesta polem nebyla příliš příjemná díky množství sněhu, který se často propadal. Sonda byla za kopečkem, takže nebyla vidět moc z dálky odkud jsem přicházel, ale nakonec jsem ji spatřil.
Dle stopy ve sněhu byla kus cesty polem vláčena větrem a padáčkem. Nicméně na místě byla sonda, provázek od ni, odvíječ, zbytek balónu ale padáček nikde...
Šel jsem tedy dále po větru, až jsem padáček spatřil, byl 130 metrů daleko od odvíječe se zbytkem balónu. Jak na padáčku tak u odvíječe byla šňůrka v pořádku, nikde nic přetrženého, takže se ve větru nějako rozvázal ????

Pobral jsem tedy komplet zpět do auta, odseparoval jsem komponenty a sonda bude zaslána na Libuš

Pohled na rozmístění sondy

Pohled na trasu sondy

První pohled na sondu

Pohled na ležící sondu po nálezu

Sonda a srnky

Zbytek balónu, odvíječ a sonda v dálce

Detail zbytku balónu a odvíječe

Padáček byl opodál, zde šňůry zaseklé o větvičku

Detail padáčku

Očko padáku

Detail oček obou konců - padáčku a odvíječe

Detail padáku

[Pazar]

Především gratulace k úspěšnému odlovu další libušské ozonovky a dík za ochotu.

Ještě včera to podle Predictoru vypadalo, že za standardních podmínek přistane ozonovka až v Krkonoších. Konkrétně na jižním svahu Liščí Hory, v nadmořské výšce kolem 1200m, což je I. zóna ochrany. Kromě zákazu vstupu tedy asi i hromady sněhu. Predikce je pořád jen predikce a naštěstí to dopadlo trochu jinak. Dnes už Predictor nabízel jednoduší variantu a sice nižší polohy, poblíž Hostinného. Dále tomu možná trochu pomohlo i to, že v zásobách balonů TX1200 pro letošní kampaň stále zůstával jeden balon vyrobený už v červnu 2016. Ty ostatní jsou sice jen o 5 měsíců mladší, ale raději jsem to kolegům ani neřekl a doufal, že vše dobře dopadne. Pravda, burst byl o něco níže a tudíž blíže ku Praze, ale stále pro měření ozonu dostatečně vysoko. Na druhé straně balon praskl jak měl a tak jeho malé zbytky zbytečně nezatěžovaly padáček, který nad zemí stačil brzdit pád pod 3 m/s.

Jinak příprava a start proběhly standardně. Opět ozonovku sledovaly oba libušské systémy, "ozonová" DigiCORA III, i MW41 v režimu "cizí sonda", protože je SW nastaven na RS41 bez tlakového čidla. Dnes byl i vertikální profil ozonu maximálně "uhlazený", bez velkých výkyvů a oproti srovnávacímu celkovému ozonu z naší Ozonové observatoře v Hradci Králové, jen o jediné procento nižší. Výsledky měření tedy byly obratem poslány na web ČHMÚ a do evropského ozonového centra NILU v Norsku.

O to víc mne překvapila informace "z pole", že ozonovce chybí padáček, který byl vzápětí objeven. Domníval jsem se, že povolilo připojení hlavní padákové šňůrky na odvíječ. Zde je riziko, že nevhodné uzlíky se sesmeknou, ale na druhé straně je šňůrka pevně držena gumou uvnitř přehnutí hrdla balonu. Až pěkné detailní obrázky v LOGu objasnily, že nevydrželo spojení konců šňůrek od vrchlíku k hlavnímu nosnému lanku. Tento detail jsem nesledoval, protože jsme se s takovou "závadou" za ty 4 roky, co nám padáčky dodává pražská firma Pegas2000, ještě nesetkali. Zítra preventivně prohlédnu zbytek letošní dodávky, zda tam není nějaká technologická odchylka.

Co víc dodat? Některé komentáře jsou přímo u přiložených obrázků.
.

[ok1mrm]

Velmi pěkná dokumentace a doplnění, díky pánové a gratulace..

[Pazar]

Zaregistrováno to bylo poprvé, ale už se to mohlo stát i v minulosti.
Tím myslím to oddělení padáčku od jeho závěsné šňůrky.

Nejsem expert přes uzly a tak asi nebude vybráno vhodné pojmenování uzlíku, který používá firma Pegas2000 už více let,
alespoň u našich padáčků. Nejedná se o padák pro lidi, ani o použití v horolezectví, tak se spolehlivost asi moc neřeší.
Možná je to plochá smyčka, ambulanční uzel, modifikace Albrightova uzlu, nebo nedokončená dračí smyčka?
Svojí důležitou roli zde hraje i uzlík na konci závěsné šňůrky, který má zabránit vyklouznutí jejího konce ze smyčky.

Pokusil jsem se to vyfotit, moc se to nepovedlo, ale znalci asi budou vědět.

Funkčnost spojení je podmíněna tahem obou částí od sebe, což při běžném použití není problém dodržet.
V našem případě je ale uzlík i pod vlivem opačných sil, které vznikají při zasouvání kompletních šňůrek do hrdla balonu.
Samotný padáček stačí srolovat do ruličky a tu nasoukat tlačením přes úzké hrdlo do balonu. Poté je nutné do hrdla
balonu i nastrkat šňůrky tlačením, protože malá hmotnost šňůrek je menší, než odpor jejich tření o vnitřní stěny hrdla.
Proto se při tom uzlík neutahuje, naopak povoluje. Jak jsem právě vyzkoušel u padáčku, který bude použit ve středu,
stačila malá síla, aby vytlačila hladkou a kluzkou šňůrku z uzlíku a stačí jen párkrát potlačit, očko se uvolní a konec
s uzlíkem se snadno vysmekne ze smyčky konců vrchlíkových šňůrek.

Jak tomu pomoci? Asi budu muset spojovací uzlík trochu vylepšit, nebo aspoň při zasouvání do hrdla kontrolovat, zda
nedošlo k uvolnění smyčky.

Fotogalerie začíná tlakem na šňůrku směrem do uzlíku a pokračuje postupným uvolňování smyčky.
Další obrázky zobrazují pohled na uzlíky z různých stran.
Poslední obrázek ukazuje uzlíky z letošní a loňské kampaně.
.