Typ sondy: RS41
HW: S0740621
Frekvencia: 401.1 MHz
Miesto vypustenia: Praha (WMOID:11520)
Dátum a časvypustenia: 23.9.2020 7:30
Dátum a čas nálezu: 23.9.2020 10:55
Posledné súradnice LAT LON: 50.32247 14.886945 ALT: 291m
Súradnice nájdenia LAT LON: Google maps
Tak ma pekne poprehaňala. V case, keď som si prezeral predikciu dopadu, mierila do velkého, ohradeného aerálu, kde sú napol divoké kone z anglicka.
Takže je to v čudu, pretože viem, čo dokaže stádo zdivočelých koní. Aj keď je areál oplotený, sú tam spravené diery pre lesnú zver, cez ktoré človek v pohode prejde, ale kone už ne ee.
Nevadí, aspoň pozruem kone a preveziem sa. Po čase pozerám na mapy a ona potvora ma preletela o skoro dva kilometre....
Aj keď sú na mapách zaznačené lesné cesty, v skutočnosti boli niektoré značne zarastené vegetáciou.
Po sondu už nik neprišiel, tak sme pokračovali v jazde a snažili sa nachytať trochu vitamínu D.
23.9.2020 - S0740621 - Praha - 06UTC
- sonar40MB
- Príspevky: 382
- Dátum registrácie: 3. Februára 2018, 04:19
- Bydlisko: Mladá Boleslav
- Pazar
- Lovič
- Príspevky: 2021
- Dátum registrácie: 16. Februára 2012, 07:42
- Bydlisko: Praha
Re: 23.9.2020 - S0740621 - Praha - 06UTC
Díky za úspěšnou akci a fakta k tomuto případu.
Jak jistě víte, snažíme se prověřit názor, zda by zvednutí antény libušského systému na věž o 50 metrů výše, kde je dočasně umístěn mobilní systém MW32, rozšířilo pádová data, která posíláme do sítě WMO, pozdějším zapadnutím sondy za horizont. V současnosti ale podstatné rozdíly nejsou, sondy moc daleko nelétají, čili se moc neuplatňuje ani zakřivení Země. Když to více foukalo, byly rozdíly stovky metrů, dokonce i 1500 m. Anténa na střeše má tu nevýhodu, že část východního sektoru, kam sondy létají často, je zakryta v elevaci nedalekým vysokým panelákem o několik stupňů.
Dnešní ráno bylo netypické tím, že, když jsem chvíli po dopadu sondy na věži pořizoval a na flešku kopíroval data z MW32 pro srovnávání, na bargrafu síly příjmu se objevoval pulsující zelený pásek. Čili se chvilkově objevoval dost silný signál. Přisuzoval jsem to tomu, že je už na místě (podle mapy pole) nějaký sonder, ať už v Notifikátoru avízovaný, nebo zase nějaký "tajný" a zvedl sondu při manipulaci s ní ze země. Na obrázku uvedený čas snímku ale neodpovídá uvedenému času nálezu výše v LOGu. Pokud jsou časy v pořádku, je divné, že se tak silný signál objevoval i při ležící sondě v porostu s anténkou až u země. Podle dalších obrázků se sice zdá, že mezi anténou na věži a polem je přímá optická spojnice, ale i 47 km vzdálenost udělá svoje.
Jiná byla ale situace tuto sobotu ráno, kdy půlnoční oběšenec vyhrával na Ládví až do oběda. Tuto sondu jsem doma ale nesledoval, svůj systém jsem zapnul až ráno po sedmé hodině. Z přijímače se ozýval nekvalitní signál sondy, domníval jsem se, že ranní aktivovaná sonda zatím leží na stole sondážky. Po čtvrt se najednou signál skokově zlepšil a spolehlivě se načetly všechny koeficienty, i předstartovní data. V Rs41 Trackeru jsem si všiml, že předchozí vzdálenost neodpovídala příjmu ze sondážky a změnil se i SN sondy. Za chvíli mi, po shlédnutí půlnočního krya, bylo jasno. Na Ládví na shodné frekvenci hrála ta půlnoc. Zavolal jsem proto sondážníka, že by měl ranní přeladit. Ten ale měl ve 24 minutě už vše připraveno a nechtělo se mu kvůli ladění dělat několikaminutovou předstartovní proceduru znova. Risknul to i s vědomím, že možná bude muset opakovat. Neopakoval, ale MW41 si musela z části dat, řídkých jak noty na buben, vyinterpolovat doplněk, aby vznikly standardní zprávy a materiál do archivu. Byla to sice výjimečná situace, ale bylo přijato rozhodnutí, že zejména, když naše sondy daleko neodletí, doporučuje se periodicky střídat frekvence mezi hlavní a záložní, v každém následujícím termínu. Snad to bude dostatečné poučení, které se pro vás, sondery, projeví na častém střídání obou frekvencí sond z Libuše.
Jak jistě víte, snažíme se prověřit názor, zda by zvednutí antény libušského systému na věž o 50 metrů výše, kde je dočasně umístěn mobilní systém MW32, rozšířilo pádová data, která posíláme do sítě WMO, pozdějším zapadnutím sondy za horizont. V současnosti ale podstatné rozdíly nejsou, sondy moc daleko nelétají, čili se moc neuplatňuje ani zakřivení Země. Když to více foukalo, byly rozdíly stovky metrů, dokonce i 1500 m. Anténa na střeše má tu nevýhodu, že část východního sektoru, kam sondy létají často, je zakryta v elevaci nedalekým vysokým panelákem o několik stupňů.
Dnešní ráno bylo netypické tím, že, když jsem chvíli po dopadu sondy na věži pořizoval a na flešku kopíroval data z MW32 pro srovnávání, na bargrafu síly příjmu se objevoval pulsující zelený pásek. Čili se chvilkově objevoval dost silný signál. Přisuzoval jsem to tomu, že je už na místě (podle mapy pole) nějaký sonder, ať už v Notifikátoru avízovaný, nebo zase nějaký "tajný" a zvedl sondu při manipulaci s ní ze země. Na obrázku uvedený čas snímku ale neodpovídá uvedenému času nálezu výše v LOGu. Pokud jsou časy v pořádku, je divné, že se tak silný signál objevoval i při ležící sondě v porostu s anténkou až u země. Podle dalších obrázků se sice zdá, že mezi anténou na věži a polem je přímá optická spojnice, ale i 47 km vzdálenost udělá svoje.
Jiná byla ale situace tuto sobotu ráno, kdy půlnoční oběšenec vyhrával na Ládví až do oběda. Tuto sondu jsem doma ale nesledoval, svůj systém jsem zapnul až ráno po sedmé hodině. Z přijímače se ozýval nekvalitní signál sondy, domníval jsem se, že ranní aktivovaná sonda zatím leží na stole sondážky. Po čtvrt se najednou signál skokově zlepšil a spolehlivě se načetly všechny koeficienty, i předstartovní data. V Rs41 Trackeru jsem si všiml, že předchozí vzdálenost neodpovídala příjmu ze sondážky a změnil se i SN sondy. Za chvíli mi, po shlédnutí půlnočního krya, bylo jasno. Na Ládví na shodné frekvenci hrála ta půlnoc. Zavolal jsem proto sondážníka, že by měl ranní přeladit. Ten ale měl ve 24 minutě už vše připraveno a nechtělo se mu kvůli ladění dělat několikaminutovou předstartovní proceduru znova. Risknul to i s vědomím, že možná bude muset opakovat. Neopakoval, ale MW41 si musela z části dat, řídkých jak noty na buben, vyinterpolovat doplněk, aby vznikly standardní zprávy a materiál do archivu. Byla to sice výjimečná situace, ale bylo přijato rozhodnutí, že zejména, když naše sondy daleko neodletí, doporučuje se periodicky střídat frekvence mezi hlavní a záložní, v každém následujícím termínu. Snad to bude dostatečné poučení, které se pro vás, sondery, projeví na častém střídání obou frekvencí sond z Libuše.
- Prílohy